leoblok    

Odkazy na Kids a Teens jsou skvělé!

Dodržujeme webové standardy.

O bezostyšnosti

Občané Liberce
Představitelé města Liberce odsouhlasili bez výběrového řízení prodej pozemků holandské developerské firmě Multi Development Corporation, která chce bez jakékoliv architektonické a urbanistické soutěže v rozlehlém prostoru mezi tramvajovou tratí na Soukenném náměstí, terminálem městské dopravy a parkovacím domem postavit několik moderních budov s obchody, multikinem, kancelářemi, byty nebo panoramatickou restaurací. Náklady na projekt se odhadují na dvě miliardy korun.
Předpokladem této stavby je zboření obchodního domu Tesco (bývalý Ještěd).
Primátor města Ing. Jiří Kittner poděkoval radním, že rozhodli jak bylo výše řečeno, přes petici Svazu Libereckých architektů. Viz článek.
Jediná překážka, která zbývá k tomu, aby se bývalý zaměstnavatel p. Kittnera chopil práce (a výhodné zakázky), tkví prozatím v tom, že záměr zbourat Tesco nebyl projednán s jeho majitelem - britskou společností TESCO STORES.
Každá zpráva o zakázkách, které město přiděluje, je doprovázena poznámkou o ...velmi originálním,...poněkud nestandardním, ...velmi zvláštním řešením. Primátorovi města Liberec Ing.Jiřímu Kittnerovi zřejmě nevadí, že má z ostudy motýlka. Má to asi něco společného s dědičností, protože za komunistické éry mělo Liberecké vedení partaje pověst zapšklého komunismu, který byl mnohem „papežtější“ než jeho vzor.
Že Liberec je dějištěm trapného pokračování komunistické arogance vládnutí dokládají např. stránky
články Mafie nebo Korupce nadzvedávala lidi ze židlí či Bez korupce a mnohé další.
V tomhle výkřiku, který si tu troufám představit, zdaleka nejde jen o klientelismus (výstižnější pojmenování je v obecné češtině "jánabráchismus") libereckých radních.
Podstatně důležitější roli tu hraje bezostyšnost s jakou se rozhoduje o svědcích doby, o paměti národa.
Liberec nikdy nebyl postižen tak, jako např. Ústí nad Labem. Ani bombardováním, ani rozhodnutím komunistických potentátů.
Tehdejší Fučíkova (dnes Masarykova) třída a Mírové náměstí v Ústí nad Labem jsou mementem, jak dopadá rozhodování zosobněné moci. Místo secesních a klasiscitních domů - betonové LEGO - jakási kopie Mostu. Dodnes tyto rány město Ústí nezhojilo.
Otřesným poznáním byly pro mě hlasy lidí z jakési ankety k Tescu. "Je to nepraktická budova...svědek komunistické megalomanie...rezatý bunkr..."
Je to zvláštní proto, že ve své době byla stavba (tehdy Ještědu) něčím zvláštním, co se výrazně a neopakovatelně lišilo od tehdejší betonové šedi typizovaných staveb. Šestiúhelnikové, plástvové řešení bylo mimo Ještědu použito na stavbu Kotvy a jinak snad ne.
Protože Ještěd nebyl financován Priorem (tehdejší obchodní domy), ale skupinou devíti nebo snad 11 provozovatelů (přesně si už nepamatuji), byl každý provozovatel , ač jedním objektem spojen - zároveň oddělen od ostatních. Proto je to řešení tak složité.
Ale to je prostě doklad doby. Návrh zbourat TESCO je svým způsobem stejného druhu, jako zbourat radnici - což je převzatá myšlenka od jednoho z diskutujících. Radnice je také nepraktická, není historicky cenná, mizerně využívá prostor a je pouhou kopií vídeňské radnice.
Pořád věřím Liberečanům, že se proti záměru zbourat TESCO rozhodně postaví.
Podívejte se na stránky SIAL v jaké souřadnosti je objekt dnešního TESCO jmenován:

Review of Major Projects realised by SIAL prior to 1991	Television tower and hotel Jested	1974
	Supermarket MAJ (Tesco), Prague	1976
	Sports centre on Jested,Liberec	1977
	Supermarket Jested (Tesco), Liberec	1982
	Ski jumps complex, Harrachov	1985
	Residential building for the IBA, Berlin	1986
	Concert hall and an arcade, Teplice	1986
	Svaty Petr Ski complex, Spindleruv Mlyn	1987
	Remodelling of the Zbrojnicka mountain chalet, High Tatras, Slovakia	1987
	Culture centre, Ceska Lipa 1970	1990

Architekti Hubáček a Masák se k smutnému osudu tak významné stavby nevyjadřují. U pana Hubáčka hraje roli i věk. Je jedním z ročníku 1924.
Přesto si dovolím poukázat na čestný doktorát p. architekta Masáka s tím, že jej dostal - i za Tesco (Jestěd). Cituji laudatio:

Vážený pane rektore, přátelé,
je mi ctí a potěšením, že mi bylo dovoleno přednést laudatio a představit pana profesora, inženýra architekta Miroslava Masáka.
Máme před sebou člověka, jehož rozsáhlé dílo patří k tomu nejlepšímu, co bylo ve druhé polovině minulého století v České republice postaveno. Žije u nás jen málo architektů, kteří mohou předložit tak obsáhlý a srovnatelně kvalitní architektonický soubor prací, jenž našel uznání jak v domácím, tak i v zahraničním prostředí.
Z bohaté nabídky mohu připomenout obchodní dům Máj v Praze. Miroslav Masák, společně s Johny Eislerem a Martinem Rajnišem, jím vytvořili dílo, které se stalo manifestem občanského civilismu a spojnicí s věhlasnou érou funkcionalismu. Jinou významnou Masákovou realizací je rekonstrukce Prvního paláce pražských vzorkových veletrhů, dnes se Sbírkou moderního a současného umění Národní galerie. V ní se s úctou a respektem podařilo propojit prvky moderní architektury s památkou slavné minulosti české předválečné avantgardy.
Ve městě, které zvláště přirostlo panu profesorovi k srdci - v Liberci - byl spoluzakladatelem Sdružení inženýrů architektů SIAL. Společně s jedinečnou osobností - docentem Karlem Hubáčkem zde realizoval obchodní dům Ještěd (zdůraznil L.K.).
Práce pana profesora byly představeny nejen na mnoha evropských výstavách, ale i v zámoří.
Řada jeho děl došla k publi- kování na stránkách domácího a zahraničního tisku. Shledávám v tom mimořádnou zásluhu, neboť česká architektura tak ve velmi kvalitní podobě byla představena mezinárodnímu publiku. Například kniha Architecture in the Seventies vyšla v Londýně a publikace Prag - Kunst und Architektur byla vydána ve Vídni.
Významného uznání dosáhlo dílo Česká architektura 1945-1995, Mašinisti, které obdrželo cenu Ministerstva kultury ČR za nejkrásnější knihu roku. Vynikající odborné renomé a morální kredit Miroslava Masáka dospěly ve společenskou odezvu, kterou bylo jeho povolání do sboru poradců Václava Havla. V Kanceláři prezidenta republiky působil jako ředitel kulturní sekce a znalec pro oblast architektury a památkové péče. Posléze, jako místopředseda Rady Pražského hradu, koncipoval plány hradní obnovy.
Těsné spojení s mladými architekty sdruženými ve spolku Obecní dům a osobní přátelství s profesorem Ivanem Rullerem a architektem Viktorem Rudišem přivedly Miroslava Masáka ke spolupráci s brněnskou Fakultou architektury. Měl jsem štěstí, že jsem s panem profesorem mohl učit. Proto si o něm troufám hovořit jako o vzoru univerzitního pedagoga - mimořádně vzdělaného, náročného, kritického, ale vždy vstřícného a ke studentům i kolegům přátelského člověka. Pro vynikající osobní vlastnosti a jedinečnou schopnost vést a učit mladé lidi se pan profesor stal vyhledávaným a uznávaným pedagogem. Vztah k hodnotám, jako je pravda, úcta a spravedlnost, mu v předlistopadové době způsobily celou řadu příkoří, která v nesnadných časech musel překonávat. Také proto jej můžeme považovat za vzor studentům, které na našem vysokém učení vzděláváme. Doufám, že působení na naší alma mater mu poskytlo do- statek příležitostí k rozvinutí poznatků a zkušeností, získaných v liberecké Školce SIAL, kterou s Karlem Hubáčkem založil a vedl. V době nesvobody a "hřbitovního ticha", jak minulou dobu nazval profesor Mirko Baum z univerzity v Cáchách, to byla nekonvenční forma alternativního postgraduálního architektonického učiliště, koncepční ateliér mladých absolventů architektonických škol. Bylo to středisko s pozitivistickým profilem a do budoucnosti zaměřeným pohledem. Dovolte mi ještě drobnou poznámku.
Udělení čestného doktorátu vnímám ve dvou duchovních úrovních.
Především jako jedinečnou příležitost k ocenění mimořádného člověka - vynikajícího učitele a odborníka, který je po roce 1990 s brněnskou Fakultou architektury těsně a nezpochybnitelně spjat. Zároveň v něm nalézám uznání oboru, jenž se na ní od založení alma mater pěstuje a kterému pan profesor jedinečným způsobem ve prospěch mladé generace i společnosti zasvětil život.
Dámy a pánové, děkuji Vám za pozornost.
Doc. Ing. Josef Chybík, CSc., děkan Fakulty architektury

Autor: Leopold Kyslinger 17:54

Mail paní poslankyni MUDr. Zuzaně Roithové

Vážená paní poslankyně,
dovolte mě především vyslovit v první den roku 2005 přání úspěšné práce v EP a pohody, míru a klidu v životě soukromém.

Když jsem četl vaší reakci z 19. února 2004 - část cituji:"...Jak ukázal soud mezi společnostmi Microsoft a Apple před pár lety, nebyl chráněn nápad na grafický způsob umístění programu na obrazovce - "okna", jen jejich konkrétní provedení od společnosti Apple a když se společnost Microsoft jen nechala inspirovat nápadem, ale provedení (naprogramování) bylo již jiné, tak společnost Apple spor prohrála...",
tak jsem se rozhodl vám napsat.
Je mi nesmírně líto, že používáte jako podporu své argumentace, vyjádření účastníka sporu.
Vím, jak je těžké rozlišit fakta od lobystických polopravd. Americké právo, a snaha všech (faktických) monopolů (nejenom Microsoftu) tuto formu práva zneužít, se stává i americké společnosti přítěží.
Svědčí o tom stále vzrůstající finanční hodnota sporů, která už více než dvakrát převyšuje zisky AT&T před jejím násilným rozdělením v polovině osmdesátých let.
Bill Gates, který DOS nevymyslel, ale jenom upravil, podle dokumentů společnosti Caldera, zveřejněných v souvislosti se soudním sporem, 6. 8. 1989 prohlásil: "To, že se objevilo několik klonů DOSu, mělo dramatický vliv na stanovení ceny MS-DOSu. Domnívám se, že kdyby neexistovaly klony, prodávali bychom ho o 30-40% dráže."
Nejkřiklavější příklad byl pokus fy Microsoft patentovat poklepání myší: US 6,727,830. Nevím jestli je to vyřízeno, zdá se, že je to i na americké právo silná káva.
Návrh patentového řízení se nazývá "Hardwarové tlačítko pro spouštění aplikací založené na čase" a pro názornost ocituji celý překlad: "Je poskytnuta metoda a systém, který rozšíří funkcionalitu aplikačních tlačítek na výpočetním zařízení s omezenými zdroji. Alternativní funkce aplikace jsou spouštěny v závislosti na čase, po který je aplikační tlačítko stisknuto. Standardní funkce aplikace je spuštěna, když je tlačítko stisknuto po krátký, tedy normální, časový úsek. Jiná funkce je spuštěna, pokud je aplikační tlačítko stisknuto několikrát v krátkém časovém intervalu, například poklepání."
Ještě musím upřesnit, že slovo poklepání je oficiální lokalizace slova, které se obvykle (ale chybně) čte jako dvojklik.
Osobně si nedovedu představit vyplácení poplatku za instalaci a opakované používání semaforu na přechodech, za aplikaci paralenu při onemocnění horních cest dýchacích a zvlášť za jeho aplikaci jako mírného analgetika.

Analýza Price Waterhouse Coopers volí opatrná slova, ale všimněte si jak. Cituji:
"Mírný způsob oficiální patentové ochrany informační techniky se zasloužil o soutěž v softwarovém průmyslu také minimálními bariérami vstupu. Softwarový patent,který slouží ochraně netechnických vynálezů, může vysokou inovační míru zabít. Nicméně, názory na softwarový patent v jeho aktuální navrhované formě se mění hodně. Mnoho velkých společností, které pracují v nadnárodním měřítku, včetně evropských, zjevně působí ve prospěch oficiální ochrany softwarového patentu. Většina malých podniků však se stejným principem nesouhlasí.
Jen velmi málo evropských společností se připravovalo na důsledky softwarového patentováni. To vyvolává otázku, jak zavedení evropského softwarového patentu ovlivní strategii Evropana založenou na širokém používání ICT.

Paní poslankyně - prosím - rozvažte ještě jednou své stanovisko, abychom my, respektive naše děti a vnuci, nebyly zotročeny nepřiměřenou patentovou ochranou.

Autor: Leopold Kyslinger 17:40

Ad ŠKROMACHOVA HOZENÁ RUKAVICE - článek Jiřího Pehe

Je samozřejmé a oprávněné (nesnáším slovo relevantní), že politologové vnášejí do hodnocení událostí svojí projekci a svůj, mnohdy osobitý názor.
Co ale nikdy nepochopím, je míra bagatelizace faktů, které se nehodí politologovi „do krámu“. Politolog je osoba veřejná, protože k publikaci svých názorů využívá taková média, která mají měřitelný vliv (tím vylučuju např. Thomase Haase).
Jestliže takto ovlivňují část populace, měli by nést i příslušnou odpovědnost. Jenom nevím jak by se to mělo v praxi projevit.
Napíšete-li (o M.Zemanovi):„... I on koneckonců na začátku své sociálně demokratické kariéry nasednul do již dobře jedoucího vlaku. Žádné schopnosti budovat stranu na zelené louce nikdy neukázal...“ - spoléháte na špatnou paměť svých čtenářů, nebo jste to s bagatelizací přehnal.
Horákova ČSSD...a dobře jedoucí vlak?
Co teď uděláte? Omluvíte se? Nebo spolu s prof. MUDr. Cyrilem Höschlem DrSc., pokládáte inteligenci 60% naší populace na hranici debility - a pro takové je zbytečné psát odpověďně a pravdivě?

Autor: Leopold Kyslinger 20:45

Odpověď na otázku z guestbooku

ve svém článku o počítačovém pirátství píšete:

V žádném případě nechci mluvit za ostatní. Přesto jsem přesvědčen, že existuje nemalá komu-nita lidí, kteří stejně jako já cítí nemorálnost softwarového pirátství, ale nejsou zcela sto všem podmínkám legálního vlastnictví vyhovět. Vidím totiž nemorálnost řady cen, znění licenčních podmínek a překážky, které poskytovatel klade vývoji.

Ano. Klíčovou otázkou je ta zatržená. Ale napřed odpověď na otázky.

Může být cena nemorální? Ano, může.

A pokud mluvíme o té peněžní tak dokonce i ze zákona. Viz např. zákon 526/1990 Sb.ve znění pozdějších doplňků §2 odst. (3) Prodávající nesmí zneužívat svého hospodářského postavení k tomu, aby získal nepřiměřený hospodářský prospěch prodejem za sjednanou cenu zahrnující neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk.

Nemyslím, že bychom žili pod nadvládou monopolu, bez možnosti volby.

Statistika posbíraná z počítadel counter.cnw.cz z různých stránek vystihuje situaci v ČR. Nemusí být přesná, ale řádově se lišit od skutečnosti nebude.

Řekněme MS:Ostatní=98:2.

Tomu odpovídá i portace použitého softwaru. Já se vyžívám ve vektorové Xaře X1. Už vícekrát jsem se pokoušel této závislosti zbavit, ale marně. Jenomže- je portovaná výhradně pro Windows. V Linuxu si ji nenainstaluju i kdybych se na hlavu stavěl. Takže musím nejen Xaru - 5300 Kč za verzi X1- ale i Windows. Volbu nemám. Leda ve verzi. Protože je v současné době verze XP Home levnější než Me, vyhrály to Xpéčka. Jsem totiž ve starobním důchodu a nemám kam couvnout. To není volba, to je nutnost. Nabídl jsem firmě XARA Ltd. lokalizaci produktu do češtiny - bezplatně. Ani neodpověděli.

Teď ocituji část licenčního ujednání té Xary.

2)    Restrictions:

This license gives you the right to use the Software but all rights not specifically mentioned in this agreement, including ownership rights, intellectual property rights, trademarks and copyright, are re-served by Xara Ltd or its licensors. You may not decompile, reverse engineer, disassemble or otherwi-se reduce the Software to a human perceivable form. You may not modify, rent or resell for profit the Software, or create derivative works based upon the Software. Any reproduction of the Software is prohibited.

(Omezení:

Tato licence vám dává právo používat software, ale všechna práva i ta, která nejsou předmětem této dohody, včetně vlastnických práv atd. atd . jsou vyhrazena Xara Ltd nebo smluvním poskytovatelům. Je zakázána dekompilace, reverzní inženýrstvý, rozložení nebo jiná vnímatelná změna softwaru. Nesmíte obměňovat, pronajímat nebo se ziskem překupovat software, nebo vytvářet deriváty založené na tomto softwaru. Kopírovat software je zakázáno.)

Úspěšnost evropského civilizačního prostoru je založena na svobodném studiu, pokusech a následné změně. Změna nemusí být úspěšná, pokus nemusí dopadnout dobře. Přesto platí, že nikdo vám nezakazuje studovat složení tržně úspěšného kosmetického krému. Jediné omezení je v tom, že nesmíte svůj případný výrobek vydávat za dílo původní firmy. Svoboda, pokoušet se něco dělat, je pro naši civilizaci fundamentální.

Dokážete si představit, že by se efemeridy (aktuální souřadnice nebeských objektů) poskytovaly za úplatek licencovaným držitelům da-lekohledů? Umíte si představit svět, ve kterém byste museli platit licenční poplatek za chůzi po světelně řízeném přechodu (někdo to přece vymyslel), za používání specializovaného nářadí, za používání Mendělejevovy tabulky prvků?

Jeden z prvních, který mluvil o krádeži byl B.Gates, když zjistil, že rozšířenost jím napsané verze (!) Basicu neodpovídá stavu jeho pokladničky.

Zeptejte se autora písničky, která zlidověla, zda trvá na tantiemech! Taková kšeftařská omezení brzdí pokrok a zabraňují lidem ve studiu a modifikacích programů, zabraňují jim v jejich užívání, zvyšují náklady firem. Tato omezení vedou ke světu, který je méně civilizovaný. Stát má moc zorganizovat věci tak, aby byly nespravedlivé a neefektivní, ale to je špatné.Většina znalostí by měla být svobodná.

To jsou (modifikovaná!) slova Roberta J. Chassella zakládajícího ředitele Nadace pro svobodný software.

A to je to, o čem mluvím!

Autor: Leopold Kyslinger 15:05

Limity policie

Dělení moci na složku zákonodárnou, výkonnou a soudní je prý nezbytným atributem demokracie. Selže-li však zákonodárná složka, výkonná a soudní dohlíží na uplatnění tohoto selhání. Tristní zkušenosti samostatného českého státu zcela jasně a neskrývaně dokazují, že tyhle tři pilíře podepřou cokoliv.
Výraz "demokracie" pak slouží k označení všech poloh, kterých systém může nabýt. Někdo může opakovat, že správná demokracie má ještě "čtvrtý" pilíř- tzv. hlídací psi demokracie - svobodný tisk. Z praxe však víme jak to s tou svobodou tisku je a kdo za koho "kope."Ne nadarmo je Miloš Zeman nazval smetím. Ale k věci.
Policie je represivní složkou moci výkonné , a jako takové jí z principu není dána možnost výkladu práva. Prostě policista dohlíží na pořádek podle daných pravidel aniž by se zdržoval úvahou o jejich správnosti. Proto mě zarazilo znění přednášky Kpt. Ing. Jiřího Dastycha z policejního prezídia Ředitelství služby kriminální policie Praha.
Cituji jeden odstavec z přednášky o softwarovém pirátství, která měla 7886 slov:
Autor: Kpt. Ing. Jiří Dastych
… ano začíná to již na škole. Je naprosto běžné, když si žáci prvního stupně z ákladní školy mezi sebou vyměňují počítačové hry stejně, jako si dříve vyměňovali poštovní známky. Nemohu pominut vyprávění jedné z řídících pracovnic velké softwarové firmy, která jako dárek, při návštěvě u známých, dala dítěti asi ve věku osmi let hru za 1 500 Kč. Dítě po zjištění ceny dárku se velmi rozzlobilo a vysvětlovalo, že za tyto peníze by ve škole mělo pět her a ne jednu. Nechci tím házet odpovědnost na naše jistě problematické školství. Chci poukázat na to, že již dnes roste ve školních lavicích generace lidí, která získává velmi negativní "nátisk" v oblasti respektování cizích práv. Ani rodiče, ani škola jim nejsou schopni dát pozitivní vzor. Je proto nutné, aby již na základních školách byla stávají specializovaná výuka zaměřena na pochopení a akceptování nutných norem, bez kterých ještě nová generace občanů této země bude z tohoto hlediska neschopna života v plně demokratické vyspělé společnosti. Pokud již dnes my všichni svým chováním vložíme do dětí špatné návyky a pokřivený pohled na to, co je správné a co špatné, nebude již v budoucnu možnost jejich názor podstatně změnit. Budou na tom stejně jako my, kdy většina lidí užívajících výpočetní techniku je velmi často konfrontována s aktivitami okolo nelegálního programového vybavení a především jeho užívání.

Jiří Dastych je skutečně věrným obrazem „fízla."
Ví, že školství je problematické , že škola (natož rodiče) nejsou schopni dát dětem pozitivní vzor a že my všichni svým chováním a jednáním vytváříme negativní „nátisk" v oblasti respektování cizích práv.
Připomíná mi to úroveň školení z padesátých let, kdy jsem krátký čas dělal účetního v RaJ Cheb. Říkali nám: „Má-li vedoucí manko- okrádá společnost, má-li přebytek- okrádá pracující a má-li přesně vyrovnané účetnictví - pozor na něj - to bude nebezpečný fiškus."

To, co následuje je výhradně můj názor.

V žádném případě nechci mluvit za ostatní. Přesto jsem přesvědčen, že existuje nemalá komunita lidí, kteří stejně jako já cítí nemorálnost softwarového pirátství, ale nejsou zcela sto všem podmínkám legálního vlastnictví vyhovět. Vidím totiž nemorálnost řady cen, znění licenčních podmínek a překážky, které poskytovatel klade vývoji. Nedovedu si představit patent a licenční podmínky studií a manipulací s genomem octomilky, nedovedu si představit patent a licenční podmínky operačních postupů v lékařství a tak bych mohl dávat příklady snad ze všech oborů lidské činnosti. Vyjímku tvoří opravdu jenom ustanovení autorského svazu a softwarové licence.
To samozřejmě nemůže policie posoudit. Od toho tu není.
A proto soudím, že teprve vybudování občanské společnosti tuhle slabinu demokracie odstraní. Možná je občanská společnost jenom krásná utopie. Řekl bych však, že stojí za to o ní usilovat. Zákonodárné sbory, policie či soudy bez vlivu občanů tak, jak si je představují politici, vždy budou zkamenělými artefakty na cestě politika za mocí a osobním prospěchem.
Nechci, aby následující ukázka byla spojována s tím, co řekl kpt. Ing. Jiří Dastych, ale chci, aby bylo zřetelně vidět, že ty „tři opory" sloužily a budou sloužit komukoliv.
Z projevu Reinharda Heydricha 2.10.1941 , který celý uveřejňuji v leoPadu.

Soudruzi, pánové
…těší mne, že již dnes po třech dnech, mám příležitost pozdravit vás, spolupracovníky protektorátního štábu protektorátní vlády, úřednický sektor, především též představitele svrchovanosti strany v tomto bojovém sektoru - samozřejmě kromě svých užších spolupracovníků ve funkci náčelníka bezpečnostní policie a SD - také vás, páni vrchní zemští radové, kteří jste venku nositeli správy a - jak doufám - bojových úkolů na poli správy.
…Hovořil jsem o úkolech SS jako celku. Mohl bych to shrnout do hesla: "Nepřítel všech nepřátel a ochránce všeho německého", a to má platit zejména pro tento prostor. Úkol "nepřítel všech nepřátel" obsahuje hlavní směrnici pro naše policejní a zajišťovací úkoly, nejen v užším, ale i v širším smyslu slova. Nevidím v tom jen úkol zatýkat a předávat k odsouzení a dohlížet, ale chápu to jako systematické zkoumání nepřátelských vlivů, ale i vlastních chyb v jednotlivých oblastech života.
… U těch dobře smýšlejících špatné rasy se to asi musí udělat tak, že je nasadíme do práce někde v říši jinde a budeme se starat o to, aby už neměli děti, protože je nechceme v tomto prostoru dále rozvíjet. Ale nesmíme je odradit. To vše je řečeno jen teoreticky. Pak zůstávají špatně smýšlející lidé dobré rasy. Ti jsou nejnebezpečnější, poněvadž je to rasově dobrá vůdcovská vrstva.
Musíme uvážit, co s nimi uděláme. U jedné části špatně smýšlejících lidí dobré rasy nezbude nic jiného, než se pokusit usídlit je v říši, v čistě německém prostředí, poněmčit je a převychovat jejich smýšlení nebo, když to nepůjde, postavit je nakonec ke zdi; poněvadž vystěhovat je nemohu, neboť by tam na východě vytvořili vedoucí vrstvu, která by se postavila proti nám.
To jsou zcela jasné, zásadní myšlenky, které musí být vodítkem.
Co myslíte? Bylo to proti zákonům Třetí říše? Bylo to proti SD? Mohli zasáhnou tzv. lidové soudy?

Autor: Leopold Kyslinger 0:09

K důchodové reformě

        Ráno jsem šel do Alberta pro čerstvé pečivo. Při návratu jsem potkal důchodkyni "od vedle", kterou tíha osmdesáti let ohnula rovnoběžně se zemí.
        Na můj pozdrav odpověděla: "To je hnusně!" Otřáslo mnou poznání, že se chce se mnou bavit. Vždycky jsem byl na svůj zjev až nezdravě hrdý a teď vidím, že mně považuje za vrstevníka.
        Zablekotal jsem něco ve smyslu, že je podzim a příští rok přijde zase jaro. Pozorně mě vyslechla, pokývala hlavou a plačtivým hlasem řekla: "...a my to nemůžeme změnit." Poklepávajíc hůlkou se vydala šouravou chůzí ke svým domovním dveřím.
        A my to nemůžeme změnit... mně drnčelo v hlavě ještě i doma.
        Konfiguruju síťovou kartu mého počítače v Danixu ( www.danix.cz ), abych zjistil čím se Danix liší od běžné distribuce.
        Potřebuji totiž mít něco v ruce až skončí ve škole, kde jsem učil, indoš. Můj bývalý kolega, ICT správce, totiž pořád bláhově věří, že z nebe (=kraj nebo ministerstvo) spadnou nějaké peníze. "Vždyť to nemůžou nechat úplně padnout" je jeho argument. No a já, jak se hrabu v té konfiguraci najednou zajásám. Název počítače, název počítače je to co jsem nemohl rozluštit. Bylo tam totiž napsáno - adresa všesměrového vysílače. No a je to název počítače. Hotovo.
        A my to nemůžeme změnit...
        A vždyť má vlastně pravdu. Je cca o 14-15 let starší než já, éra počítačové komunikace ji tedy nadobro unikla. Vychovala děti, a za stále řídnoucích návštěv viděla, jak se jejich děti mění v dospělé. Tzv. zasloužený odpočinek se jí změnil v urputnou snahu ještě alespoň něco zbytného si odříct, aby nějak motivovala své pra-potomky. Je to obtížné. Režie bydlení si dělá nárok na 70% jejího příjmu a tomu musí přizpůsobit i stravu
        Na sebe, na svůj aktivní odpočinek jí nezbývá už vůbec nic a jsouc tím podobná tragické figuře Lindy z vize Aldouse Huxleye "Konec civilizace" (Brave New World) sleduje bez pohnutí umělé emoce a plastiková zranění prezentovaná televizí.
        Tarpejská skála.
  Jak přímočaře to řešili ve starověké Spartě.

Autor: Leopold Kyslinger 1:34

Žasnu nad tím, jakých špinavostí jsou novináři schopni.

http://www.blisty.cz/art/20020.html
6.10.2004
Nelegální prodej jedlých olejů z GMO na Slovensku
Setuze a dalším genetickým hříšníkům* (Ahold, Brölio a Tesco) hrozí vysoká pokuta           /* to je krásná nadávka, že? (leo)
Karel Vaníček
Takhle je uveden článek v Britských listech. Jeho podstatou je že Greenpeace o výskytu oleje informovala Úřad veřejného zdravotnictví SR pro podezření, že nalezené výrobky vyrobené z GMO nebyly povoleny ministerstvem zdravotnictví podle zákona 152 z roku 1995 Z.z.
Žil jsem v domnění, že středověk je pro obyvatele Česko - Slovenského prostoru odbytou kapitolou. Pokud náhodou potkáme fanatického mnicha s planoucím zrakem, tak se mu pečlivě vyhneme, protože - jak pravil Werich - nejhorší je srážka s blbcem.
Britské listy si pana Wericha moc nepovažují.
Svým chováním, tím, že dávají slušně placeným fanatikům prostor, evokují představu, že tomuto vědnímu oboru existuje řádná (a dokonce většinová) oponentura.
Činnost Greenpeace v téhle oblasti je vlastně urážkou jejich názvu. Nejvlastnějším zájmem Greenpeace by mělo být zabránění vzrůstající chemizaci prostředí při vystupňovaném výnosu. A to je cílem genetických modifikací. V konkrétním případě jde o umocněnou hloupost. Umocněnou neznalostí. Jedlé oleje jsou triacylglyceroly mastných kyselin, převážně kyseliny olejové, linolové, linolenové a palmitové. Neexistuje žádný způsob, žádná analýza, která by odlišila olej ze např. soji GM free a ze soji GM. Dokonce nelze rozlišit olej získaný ze soji a olej vyrobený chemickou sytézou. Vytěžujeme rostliny proto, že vyrábějí olej levněji než chemický průmysl. Nejsem si dokonce jist ani tím, že by to bylo v takovém rozporu s citovaným zákonem. Příslušné ustanovení vypadá totiž takhle:
(1) Ten, kto vyrába potraviny, manipuluje s nimi alebo ich uvádza do obehu, je povinný ich označiť v štátnom jazyku /8c/ týmito údajmi:
...
c) údaj, že potravina obsahuje geneticky modifikované organizmy, ich časti, deriváty a metabolity alebo ich produkty, ak tak ustanovuje potravinový kódex
A Setuza má Ceresol řádně označený.
Smysluplnější by bylo zkoumat množství kyseliny erukové v řepkovém oleji. Řepkový olej byl až do padesátých let minulého století výhradně technickou látkou pro výživu zakázanou, protože obsahoval už jmenovanou kyselinu erukovou, což je buněčný jed. Pečlivým šlechtěním odrůd (není to snad také genetická modifikace?) se daří držet obsah kyseliny erukové pod 5% a vznikla jakási dohoda, že tato podprahová koncentrace je zdraví neškodná. Nejsem si jist, že u buněčného jedu může existovat něco jako podprahová koncentrace a nejsem v této domněnce osamocen. Raději se tedy zdržuji používání olejů, které řepkový olej obsahují.
Hloupost argumentů proti GMR ční až snad do stratosféry ( nepoužívám zkratku GMO, protože vnucuje představu, že jde o jakési organismy, což už samo o sobě je podezřelé) a když uvážím, že Britské listy tuto hloupost podporuji musím se ptát:
Co takhle svědomí, pane Čulíku?

Autor: Leopold Kyslinger 1:34

Úvaha

Nedávno jsem objevil na blackhole.sk článek Proč nenávidím idioty... Název mě zaujal, ale po přečtení mě došlo, že autor neměl na mysli tu šťastnou část populace, která je postižena nějakou formou dysfunkce šedé kůry mozkové. Naopak. Měl na mysli jedince s normálním IQ. Takové, kde škola nesplnila svůj základní úkol - naučit se učit.
Vzdělávání je činnost , která umožňuje odpovídat na "dementní" otázky. Jakmile ztrácím trpělivost tak činit, jsem nemocný já. Ne ten, kdo se ptá. A je jedno jestli onemocním patologicky nebo stářím. Protože sám patřím mezi generaci, která už na téhle planetě žije jen z milosrdenství jiných, hlídám se.
Pamatuji se, že jsem svého ohromeného otce, aktivního hudebníka a milovníka klasiky, donutil někdy v r. 1957 poslouchat ABC Boogie od Billa Haleye. Marně mě vysvětloval jednoduchost bluesového frázování a emotivní jednoduchost basové figury v boogie v kontrapunktu ke skladbě Bugatti step od J. Ježka, kterou mi hbitě na klavíru přehrál.
Bugatti step se mi líbila, ale odsudek ABC Boogie jsem nesl těžce a přičítal ho věku. Otec byl ročník 1902.
Teď jsem v podobné kůži a mnohdy se přistihnu ve snaze nějaké jednání a chování odsoudit, aniž se na to podívám z hlediska toho jednajícího.
Vzpomenu si na otce, vzpomenu si na Satiry od Iuvenala - jak hořekuje nad Římskou mládeží, nad ztrátou "starých římských ctností", protože má-li mít moje další existence smysl, pak jen v tom, abych předal to dobré co umím a co znám. A přestal plakat nad virtuálním hrobem.

Autor: Leopold Kyslinger 12:54

Město bohů

Trochu opožděně reaguju na výrok ministra spravedlnosti o pozoruhodné souvislosti zločinosti a sexu dětí. Vzpomněl jsem si na brazilský film Město bohů ze slumu pod Cukrovou horou v Riu de Janeiro. Tam tyhle starosti žádný z představitelů neměl.

Trochu líto mi je MUDr Uzla, jehož vyjádření z hlediska sexuologa pohotový zpravodaj přidal k šokujícímu vyjádření JUDr.P. Němce. Uzla omlouvá jenom pověstná kultura české žurnalistiky. Jeho odpověď byla evidentně vyjmuta z kontextu otázky. Takový žurnalista se vás zeptá, zda byste si dovedl představit ospraveditelnou vraždu a běda, zmíníte-li v jedné setině hovoru klasický výrok o vraždě tyrana. Mediální headline vás nařkne z ospravedlňování brutálních trestných činů.

A je to tady. Trestný čin. Co to je? Proč je čin někdy trestný a jindy ne? Existuje příčinná souvislost mezi věkem a existencí trestných činů?

Trestný čin je virtuální realita. Zda je v ČR čin trestný nebo ne, určuje zákon č. 140/1961 Sb s pozd. doplňky. Zrušte tenhle zákon a nebudou trestné činy!

Touhle virtuální realitou se živí nemalá skupina obyvatel. Policisté, vyšetřovatelé, státní zástupci a soudci. A protože jsou s tou virtualitou na štíru tak často jim oznámí: „Game over“. To, když policie případ odloží (rád bych věděl kam), vyšší soud, po odvolání, rozsudek zruší anebo je stejně reagováno na dovolání či stížnost pro porušení zákona, ne-li ty-ty od Evropského soudu ve Strasburgu.

Jak to tedy definuje zákon č. 140/1961 Sb.?

1. Trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně.
2. Čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.
3. K trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li tento zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti.
4. Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou.

Jak to souvisí s dětskou kriminalitou? Všimněte si, prosím, že tady žádná zmínka o věku není, leda v odstavci (4), kde je řečeno, že stupeň nebezpečnosti záleží také na osobě pachatele. Pozoruhodné!

Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.

Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno
d) jde-li o osobu, která pro nedostatek věku není trestně odpovědná

Ano. Tak praví zákon. A co na to ta virtuální realita?

Přestává mít tu realnou část? Oživnou zase zabití stařečci?

Trestní řád - zákon č.141/1961 Sb. říká:

V trestním stíhání je v nezbytném rozsahu třeba dokazovat zejména:

• a) zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin,
• b) zda tento skutek spáchal obviněný, případně z jakých pohnutek,
• c) podstatné okolnosti, mající vliv na posouzení nebezpečnosti činu,
• d) podstatné okolnosti k posouzení osobních poměrů pachatele,
• e) podstatné okolnosti, umožňující stanovení následku a výše škody způsobené trestným činem,
• f) okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání

V současném trestním právu EXISTUJÍ táková ustanovení, která dovolují policii neodkládat případy, kde pachatelem je osoba mladší 15 let, ale hledat příčinné souvislosti tr. činu a hlavně osoby, které za těmi příčinami stojí:

§ 166 Nadržování

1. Kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo ochrannému opatření nebo jejich výkonu, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; pomáhá-li však takto pachateli trestného činu, na který tento zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
2. ) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve prospěch osoby sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil v úmyslu

• a) pomoci osobě, která spáchala trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105 odst. 3 a 4), nebo genocidia (§ 259), nebo
• b) opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch.

§ 167 Nepřekažení trestného činu

1. ) Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný připravuje nebo páchá trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), ohrožení utajované skutečnosti podle § 106, válečné zrady (§ 114), porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§ 124a, 124b, 124c), porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (§ 124d, 124e, 124f), padělání a pozměňování peněz (§ 140), nedovoleného překročení státní hranice podle § 171b odst. 2 a 3, neoprávněného nakládání s osobními údaji podle § 178 odst. 3, obecného ohrožení podle § 179, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a 188, týrání svěřené osoby (§ 215), vraždy (§ 219), loupeže (§ 234), braní rukojmí (§ 234a), znásilnění (§ 241), pohlavního zneužívání podle § 242, krádeže podle § 247 odst. 4, zpronevěry podle § 248 odst. 4, podvodu podle § 250 odst. 4, pojistného podvodu podle § 250a odst. 5, úvěrového podvodu podle § 250b odst. 5, podílnictví podle § 251 odst. 3, legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a odst. 3, genocidia (§ 259), používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262), válečné krutosti (§ 263), plenění v prostoru válečných operací (§ 264), neuposlechnutí rozkazu podle § 273 odst. 2 písm. a), zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti podle § 275 odst. 2 písm. a), porušování práv a chráněných zájmů vojáků podle § 279a odst. 3 a § 279b odst. 3, zběhnutí (§ 282) nebo ohrožení morálního stavu jednotky podle § 288 odst. 2, a spáchání nebo dokončení takového trestného činu nepřekazí, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.
2. Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, není trestný, nemohl-li trestný čin překazit bez značných nesnází nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání. Uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního stíhání však nezbavuje pachatele trestnosti, týká-li se nepřekažení trestného činu vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105), ohrožení utajované skutečnosti podle § 106 nebo genocidia (§ 259).
3. Překazit trestný čin lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu; voják může místo toho učinit oznámení veliteli nebo náčelníku.

§ 168 Neoznámení trestného činu

1. Kdo se hodnověrným způsobem doví, že jiný spáchal trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 93a), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105 odst. 2, 3 a 4), ohrožení utajované skutečnosti (§ 106 a 107), porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi (§ 124a, 124b, 124c), porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (§ 124d, 124e, 124f), padělání a pozměňování peněz (§ 140), neoprávněného nakládání s osobními údaji (§ 178 odst. 3), účasti na zločinném spolčení (§ 163a odst. 1), obecného ohrožení podle § 179, ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla podle § 180a, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 180c odst. 2, týrání svěřené osoby (§ 215), vraždy (§ 219), genocidia (§ 259) nebo používání zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 262), a takový trestný čin neoznámí bez odkladu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu nebo místo toho, jde-li o vojáka, veliteli nebo náčelníku, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta; stanoví-li tento zákon na některý z těchto trestných činů trest mírnější, bude potrestán oním trestem mírnějším.

Na závěr:
Dovedu si představit stav, kdy v souvislosti s trestným činem dítěte je vyšetřováno jeho okolí, jeho (ne)odpovědní zástupci a pachatel musí tomuto vyšetřování a nakonec i soudnímu řízení přihlížet. Jsem přesvědčený, že tento způsob, který nevyžaduje žádné dramatické změny v zákonech, by vedl k podstatnému snížení nejenom dětské kriminality. Ostatně - jeden příklad za všechny - postup bývalého starosty New Yorku Rudolpha Giuliani.

Autor: Leopold Kyslinger 11:19

Volby & omyl s.r.o.

Vždycky, když se blíží volby objeví se výzvy všem slušný občanům:„Jděte k volbám ať nevyhrajou komunisté!“ Lákavá a jednoduchá logika.

Mistrovství propagandy je v umění vyvolat dojem, aniž se sdělí pravý účel. Ne! Komunisté nejsou nebezpečím, které by nám reálně a za dnešních podmínek hrozilo. I kdyby se přece jenom stalo, že by komunisté vyhráli, je tu parlament a ne Národní fronta, prostě všechny nástroje funkční k tomu, aby se nedalo vítězství ve volbách zneužít historickým způsobem.

Ne! Komunisté - to je odstrašující popiska cukřenky. Je to způsob, který zdánlivě logicky dovolí (na rozhodující chvíli) zapomenout jak se politické strany chovaly. Na jejich bezostyšnou hrabivost, na rozsévání špíny až člověk žasne jakého morálního deficitu jsou schopni. Na jejich ustavičné finanční machinace, s různým úspěchem omlouvané jako náklady transformace.

Ba ne. Finanční machinace jsou nástrojem moci. Rozděl a panuj! No a to rozdělení něco stojí a samozřejmě se nedá takhle vykazovat. Většinou se z toho obviňuje ODS, protože je to strana, za kterou jsou peníze. Jenomže to není způsob práce jenom ODS, ale - z principu - každé politické strany. Politické strany jsou ten nejzákeřnější a nešpinavější způsob, jak zajistit relativně malé skupince lidí získání moci. A moc korumpuje. To nejsou má slova, to řekl klasik. Disidenti si to uvědomovali. Dokladem bylo OF. Strany jsou pro straníky, Občanské Fórum je pro všechny, byl slogan. Pak přišel pragmatický suchar bez fantazie a řekl, že takové uskupení je klubem a ne akční silou. Založil ODS a tím surově zboural naděje na spravedlnost. Výsledkem je stranický systém. Že to jde navzdory opačným názorům, dokazuje i způsob řízení EU. Je to nesporně obtížnější, ale rozhodně spravedlnější systém. Nezapomeňte na to nejdůležitější. V obtížných situacích přišla k dobru jednota. A tu jednotu právě politické strany rozbily. Nejlepším důkazem je jakákoliv diskuse za komentáři jednotlivých deníků.

Autor: Leopold Kyslinger 14:42